Jak nepřekládat slovíčko "control" 

Dnes poslouchám rádio a slyším: "...vláda, která je kontrolována teroristickou organizací...". To byla poslední kapka, která mě donutila k napsání této poznámky.

Narážím na problém nesprávného překladu, který je způsoben tím, že oba jazyky, mezi kterými je překládáno, mají stejné slovíčko, ale to má v každém jiný význam. Typickým příkladem je anglické slovíčko "control," který i zkušení překladatelé automaticky přeloží do češtiny jako "kontrolovat", aniž by se obtěžovali podívat se do slovníku. Kdyby se tam totiž podívali, zjistili by, že control neznamená kontrolovat, ale řídit. A to je dost značný rozdíl.

Proto mě dohání k šílenství, když slyším o kontrole teroristické organizace, o kontrole rychlosti motorku světlem, o kontrolních instrukcích mikroprocesorů, atd. Každý překladatel, který se dopustí takového křivého překladu by měl dobrovolně vrátit své diplomy.

Na závěr ještě poznámka, že stejných chyb se často dopouštějí lidé při překladu ze slovenštiny, to je vidět hlavně u podtitulků k DivX filmům, kde z nějakého záhadného důvodu vždy nejdřive vznikne slovenská verze, kterou pak nějaký "umělec" přeloží do češtiny. A to tak, že nepřeloží taková zásadní slova jako "zlý", což česky znamená "špatný", nebo "poznat", což česky znamená "znát" (jak komicky zní v češtině věta "poznám zlé telefonní číslo" :-) ).
[ zobrazit záznam ] ( 1048 zobrazení ) trvalý odkaz ( 3 / 13014 )
Speciální vozítka mají svůj jízdní řád 

Konečně je to tady. Někdo si dal tu práci a sestavil jízdní řád udíren na trase B pražského Metra. Jde o oběhy číslo 25 a 26, první dva vyhrazené pro rekonstruované vozy.

Kromě toho ROPID zveřejníl jízdní řády nízkopodlažních tramvají na linkách 3 a 24. No a vzhledem k tomu, že ve vozovém parku pražského dopravního podniku se vyskytují jako nízkopodlažní pouze rekonstruované kloubové tramvaje KT8D5.RN2P a Porche tramvaj(e) 14T a ještě ke všemu je u každého oběhu v jízdním řádu uvedeno, jakým typem je zajišťován, dá se jízdní řád použít jako jízdní řád tramvaje 14T.

Takže už není potřeba vyčkávat hodiny a hodiny na zastávkách, stačí přijít a projet se.


[ zobrazit záznam ] ( 1449 zobrazení ) trvalý odkaz související odkaz ( 3 / 13192 )
Tramvaj 14T stojí za to 

Tak se mi to konečně povedlo. Při čekání na zkoušku jsem si odskočil ze školy do Alzasoftu a při cestě zpátky jsem v opačném směru potkal novou nízkopodlažní tramvaj Škoda 14T, ev. č. 9111 na lince 3. Řekl jsem si, že tentokrát si ji ujet nenechám, a tak jsem dojel k nejbližšímu Metru a pomocí Metra tramvaj předehnal. Stihnul jsem právě přesně na stanici Hloubětín, směrem do centra.

Protože se jednalo o okrajovou část Prahy, byla tramvaj celkem prázdná, a tak jsem si ji mohl pěkně prohlédnout odpředu až dozadu. A musím říci, že jsem byl mile překvapen. Hlavně ten zvuk - díky třífázovým asynchronním motorům v podvozku vysokopodlažních částí a elektrovýzbroji na střeše je cestující doslova obklopen takovým futuristickým zvukem, připomínajícím nějaké sci-fi :-)

S tramvají jsem se svezl až na Karlovo Náměstí kde jsem přestoupil na Metro, abych se stihl vrátit na zkoušku. Jaké překvapení, když místo klasické soupravy 81-71 přijela modernizovaná 81-71M, ev. č. 3111, takzvaná sanitka s udírnou uvnitř (o té jsem tu už psal, to ještě nejezdila s cestujícími).

Zkrátka, ten den jsem měl na netradiční dopravní prostředky štěstí.


[ zobrazit záznam ] ( 1295 zobrazení ) trvalý odkaz související odkaz ( 3 / 12660 )
Na sychronizaci je rsync 

Celý tento blog býval poháněn NanoBloggerem, což je bashový skript. Tudíž veškerý obsah, kromě komentářů, byl tvořen statickými html stránkami. No a tyhle stránky jsem vytvářel na svém počítači a posléze přesouval na webový server. To jsem dělával pomocí příkazu scp.

Jak se počet příspěvků zvyšoval, začalo být neúnosné při každém updatu kopírovat celý obsah, hledal jsem tedy něco, čím bych mohl provádět inkrementální aktualizaci, aby se přenášely jen změny mezi jednotlivými verzemi. Věděl jsem o rsync, který se v Gentoo používá pro aktualizaci portage stromu, ale předem jsem ho zavrhl, protože jsem soudil, že má architekturu server-klient a používá nešifrované spojení. Když jsem ale nenašel žádný ssync, rozhodl jsem se, že přeci jen pročtu manuál rsyncu.

Zjistil jsem, že rsync vůbec nepotřebuje server, ve skutečnosti se chová velice podobně jako scp, dokonce defaultně se připojuje ne pomocí rsh, ale pomocí ssh. Takže změna způsobu aktualizace z úplné na inkrementální spočívá vlastně jen v nahrazení programu scp programem rsync. Poučení pro příště: Neodsuzovat předem programy jen proto, že začínají písmenem r :-)


[ zobrazit záznam ] ( 994 zobrazení ) trvalý odkaz ( 3 / 11141 )
Depo Hostivař nabízí pohled pod pokličku 

Od pátku 26.5.2006 má pražské metro novou stanici, Depo Hostivař. Ve skutečnosti ale nedošlo k žádnému prodloužení trati, pouze se rekonstruovala část kolejí, které již z počátku 80. let vedou ze stanice Strašnická do malešického depa, které se jmenuje Hostivař :-).

Díky tomu se poprvé v historii jezdí část cesty i po povrchu do bývalé myčky, ve které je nová stanice zbudována, která sousedí s budovou depa. Kromě toho je stanice zajímavá rekordně nejmenší sířkou ostrova mezi dvěma vlaky, cca. 6 m. Člověk má pocit, že vystoupí z vlaku a dalším krokem spadne do kolejiště na opačně straně. Také výzdobu stanice tvoří na trať A dost neobvyklá žlutá barva a ošklivě obyčejný font, kterým je stanice nadepsána (ostatní stanice mají font Metron).

Stanice ale hlavně obsahuje spoustu technických zajímavostí, které stojí za to si prostudovat. Už při příjezdu do stanice si člověk může, když má trochu štěstí, prohlédnout, jak se vytahují soupravy z depa. Ona totiž v depu není napájecí kolejnice dole, ale speciální vypínatelná napájecí traverza nahoře. Takže když je potřeba vyjet z depa, zadní vůz soupravy se připojí kabelem s "napájecí traverzou" a popotlačí soupravu na zápraží tak, aby alespoň první sběrač prvního vozu najel pod napájecí kolejnici.

Po příjezdu do stanice jsou k vidění další technologické lahůdky. Zejména zařážedlo na konci trati, opatřené absolutním návěstidlem, které však umí návěstit jenom stůj. Upřímně řečeno bych ani nechtěl vidět soupravu, která toto návěstidlo přejede. Aby se tak nestalo, je ve vzdálenosti cca. 40 m před zarážedlem u kolejí nainstalována skoba autostopu, která po najetí vlaku způsobí zapůsobení nouzové brzdy. Když se člověk trošku nakloní přes zábradlí, které kryje slepou kolej, může si na mašině prohlédnout právě háček autostopu, nebo "očuchávače LZA", neboli snímače vlakového zabezpečovače pro trať A, kterýžto je tvořen indukčními smyčkami v kolejišti.

Poslední věc, na kterou bych rád upozornil, je zapojení kolejových obvodů stanice. Každá kolej má ve stanici dva kolejové obvody a třetí, který pokračuje ven. Slepá kolej bez zarážedla není žádným kolejovým obvodem kryta, a tak je pouze zapojením obou kolejnic na střední odbočku prvního stykového transformátoru zajištěn odvod zpětného trakčního proudu při případném vjezdu do slepé koleje. Od prvního stykového transformátoru začíná první kolejový obvod, který končí zhruba v půlce nástupiště klasickou dvojicí stykových transformátorů, jak je možno vidět v mnoha jiných stanicích. Druhý kolejový obvod končí kousek za výjezdem ze stanice a klasická dvojice traf je tam doplněna i kabely připojenými na střední pás, sloužící k odvodu zpětného trakčního proudu do měnírny.

Tolik tedy technické zajímavosti nové stanice Metra.
[ zobrazit záznam ] ( 992 zobrazení ) trvalý odkaz související odkaz ( 3 / 11083 )

<<První <Zpět | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 17 | 18 | 19 | 20 | 21 | Další> Poslední>>