Lineak - ovladač na multimediální klávesnici 

Poslední dobou mám tolik práce, že na aktualizaci blogu nemám vůbec ani pomyšlení. Až si chvilku najdu, pokusím se konečně implementovat i komentáře. Ale to se nejdřív budu muset naučit s MySQL :-)

K věci - multimediální klávesnice se obvykle řeší tak, že pro další klávesy posílají další scankódy(1), pokud je systém rozluští, přiřadí jim keykódy(2) a ty pokud rozezná X server - tedy v graf režimu, přiřadí jim název klávesy(3). Až po bod (2) to funguje celé samo, tedy pokud není klávesnice nějak atypická. Pro přiřazení kódu klávesy se dá použít program xmodmap, dokonce jsou vyhrazeny speciální názvy kláves jako XF86AudioMute, XF86Standby,... ale snad žádné desktopové prostředí na tyhle klávesy (zatím) nereagují. Takže je v prostředí potřeba definovat, co se má udělat po stisku XF86AudioMute,... Např. v KDE je to poměrně pracné, jednodušší je použít specializovaný program LinEAK, který přímo reaguje na keykódy a spouští patřičné programy, takže se celá konfigurace redukuje na jeden konfigurační soubor. Samozřejmě, že v budoucnu by měly být standardní multimediální klávesy podporovány přímo desktopovým prostředím podobně, jako je to v MS Windows.

Více info o multimediálních klávesách na: Gentoo Wiki. Jo a u notebooků to obvykle funguje jinak - tam jsou speciální klávesy a Fn zkratky obsluhovány přes ACPI, takže po stisku se vyvolá ACPI událost Button a obslouží ji acpid. Pro obsluhování uživatelských kláves se dá s výhodou použít asus_acpid, který si může spustít uživatel, on se přes UNIX socket spojí s acpid, převezme události a obslouží je. Takže třeba změna hlasitosti se dá řešit globálně přes acpid, zatímco spuštění www prohlížeče přes asus_acpid.


[ zobrazit záznam ] ( 1069 zobrazení ) trvalý odkaz související odkaz ( 3 / 12411 )
Přednášky o linuxu 

Moje přednášky o linuxu v rámci projektu SUT:


[ zobrazit záznam ] ( 1369 zobrazení ) trvalý odkaz související odkaz ( 3 / 12363 )
Igor Češko nezklame 

Poprvé, když jsem zavítal na stránky Igora Češka, byl tam návod na opravdu jednoduché IR dálkové ovládání počítače, kde veškerou inteligenci obstaral driver... Podruhé mě opravdu šokoval, když do mikrokontroléru Atmel AVR, který stojí cca. 80 Kč, implementoval celé Low Speed USB přesto, že mikrokontrolér pro něj nemá žádnou HW podporu. No a teď zašel ještě dál a implementoval v procesoru ATmega ethernetové rozhraní. Tedy ve skutečnosti se jedná jen o vysílání UDP/IP paketů, příjem procesor nemůže stihnout - je taktován na 20 Mhz a provádí jednu instrukci na jeden takt hodin - takže při vysílání paketu obsahuje zdrojový text pouze samé instrukce out, není možné ani použít cyklu.

Tak jsem zvědav, co vymyslí dalšího.


[ zobrazit záznam ] ( 804 zobrazení ) trvalý odkaz související odkaz ( 3 / 23541 )
Viděl jsem udírnu :-) 

Tak jsem konečně viděl "udírnu," neboli soupravu typu 81-71M v úpravě pro trať B se zabezpečovačem ARS. Protože jsem tento týden onemocněl, přijel jsem do Prahy až dnes a když dojedu Metrem na Karlovo náměstí, zjistím, že co nevidět by z druhého směru měla přijet zkušební souprava MARS (pořád ta samá - už čtvrtý název :-). A taky že jo, po cca. pěti minutách čekání a se ozvalo hlášení, že vlak, co přijede na druhou kolej není určen k přepravě cestujících a za chvilku už slyším charakteristický pískavý zvuk, do té doby na Béčku neslýchaný a MARSka si to řítí ke mě. V kabině strojvedoucího jeden sedí a řídí (nebo spíš vede), a další čtyři nad ním stojí :-). No a v prostoru pro cestující mladý pár na prvních sedačkách hned vedle pověstné udírny - zřejmě rodinní příslušníci... Už se těším, až se bude jezdit i se substrátem :-). Více info viz Diskusní fórum Metrowebu.

[ zobrazit záznam ] ( 712 zobrazení ) trvalý odkaz související odkaz ( 3 / 12460 )
Jak tisknout knihu pod Linuxem 

Na všem se musí šetřit. A to včetně papíru a inkoustu, resp. toneru v tiskárnách. Proto se běžně používá oboustranný tisk, někdy i v režimu více stránek na jedné. Bohužel, takový způsob tisku je dost nepraktický, stránky se nepříjemně čtou. Proto jsem si na Windows oblíbil Fineprint. Bylo to sice jenom demo, ale umožňovalo tisk v režimu booklet, to znamená, že stránky byly na listě seskládány tak, aby je stačilo veprostřed sešít, a byla z toho kniha.

Po migraci na linux jsem začal hledat obdobný program a zjistil jsem, že existuje celý balík programů s názvem psutils. Přesně ve stylu Unixu nejde o žádný superprogram, ale o sadu drobných utilitek, jejichž zřetězením lze dosáhnout požadovaného efektu. Pro můj účel se hodili zejména dva, psbook a psnup. První dokáže přeskládat stránky do takového pořadí, aby z nich byla kniha a bere přitom v úvahu velikost jednoho svazku, aby to vůbec šlo přehnout - já to nastavuji na dvacet stránek - 5 listů. Ten druhý se zase postará o vytištění dvou stránek na jedné.

Všechny utilitky samozřejmě pracují s PostScriptem, tak se ke zpracování jejich výstupu ještě hodí utilitky a2ps, ps2pdf, pdf2ps.

Na jeden příkazový řadek se to dá shrnout zhruba takto:

cat vstup | a2ps | psbook -s20 | psnup -2 | ps2pdf > vystup.pdf

Jediným problémem, který u mne několikrát nastal, je to, že psnup umístí druhou stránku poněkud mimo tisknutelnou oblast stránky, a tak mě stojí spoustu práce přemluvit ho, aby ji dal jinam.


[ zobrazit záznam ] ( 1224 zobrazení ) trvalý odkaz související odkaz ( 3 / 12437 )

<<První <Zpět | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 17 | 18 | 19 | 20 | 21 | Další> Poslední>>