Depo Hostivař nabízí pohled pod pokličku 

Od pátku 26.5.2006 má pražské metro novou stanici, Depo Hostivař. Ve skutečnosti ale nedošlo k žádnému prodloužení trati, pouze se rekonstruovala část kolejí, které již z počátku 80. let vedou ze stanice Strašnická do malešického depa, které se jmenuje Hostivař :-).

Díky tomu se poprvé v historii jezdí část cesty i po povrchu do bývalé myčky, ve které je nová stanice zbudována, která sousedí s budovou depa. Kromě toho je stanice zajímavá rekordně nejmenší sířkou ostrova mezi dvěma vlaky, cca. 6 m. Člověk má pocit, že vystoupí z vlaku a dalším krokem spadne do kolejiště na opačně straně. Také výzdobu stanice tvoří na trať A dost neobvyklá žlutá barva a ošklivě obyčejný font, kterým je stanice nadepsána (ostatní stanice mají font Metron).

Stanice ale hlavně obsahuje spoustu technických zajímavostí, které stojí za to si prostudovat. Už při příjezdu do stanice si člověk může, když má trochu štěstí, prohlédnout, jak se vytahují soupravy z depa. Ona totiž v depu není napájecí kolejnice dole, ale speciální vypínatelná napájecí traverza nahoře. Takže když je potřeba vyjet z depa, zadní vůz soupravy se připojí kabelem s "napájecí traverzou" a popotlačí soupravu na zápraží tak, aby alespoň první sběrač prvního vozu najel pod napájecí kolejnici.

Po příjezdu do stanice jsou k vidění další technologické lahůdky. Zejména zařážedlo na konci trati, opatřené absolutním návěstidlem, které však umí návěstit jenom stůj. Upřímně řečeno bych ani nechtěl vidět soupravu, která toto návěstidlo přejede. Aby se tak nestalo, je ve vzdálenosti cca. 40 m před zarážedlem u kolejí nainstalována skoba autostopu, která po najetí vlaku způsobí zapůsobení nouzové brzdy. Když se člověk trošku nakloní přes zábradlí, které kryje slepou kolej, může si na mašině prohlédnout právě háček autostopu, nebo "očuchávače LZA", neboli snímače vlakového zabezpečovače pro trať A, kterýžto je tvořen indukčními smyčkami v kolejišti.

Poslední věc, na kterou bych rád upozornil, je zapojení kolejových obvodů stanice. Každá kolej má ve stanici dva kolejové obvody a třetí, který pokračuje ven. Slepá kolej bez zarážedla není žádným kolejovým obvodem kryta, a tak je pouze zapojením obou kolejnic na střední odbočku prvního stykového transformátoru zajištěn odvod zpětného trakčního proudu při případném vjezdu do slepé koleje. Od prvního stykového transformátoru začíná první kolejový obvod, který končí zhruba v půlce nástupiště klasickou dvojicí stykových transformátorů, jak je možno vidět v mnoha jiných stanicích. Druhý kolejový obvod končí kousek za výjezdem ze stanice a klasická dvojice traf je tam doplněna i kabely připojenými na střední pás, sloužící k odvodu zpětného trakčního proudu do měnírny.

Tolik tedy technické zajímavosti nové stanice Metra.
[ zobrazit záznam ] ( 992 zobrazení ) trvalý odkaz související odkaz ( 3 / 11083 )
Jak na vlastní názvy zařízení pro udev 

S pokračujícím vývojem jádra se nejprve objevil udev, pak se devfs označil jako DEPRECATED a nakonec zbyl pouze udev. Můžeme s tím nesouhlasit, můžeme proti tomu bojovat, ale to je tak všechno, co proti tomu můžeme dělat :-).

O čem to vlastně mluvím? Přece o správcích dynamického adresáře dev, který obsahuje speciální soubory pro každé zařízení, co v počítači existuje. A když už mne kernel donutil nainstalovat udev, proč ho nepoužít na transparentní pojmenovávání externích zařízení, co k počítači připojuji. Ono totiž v oblasti disků platí v linuxu pravidlo, že všechno, co není IDE, je SCSI. Takže jméno sd[a-z] si rozdělují jak SATA disky, tak USB disky, tak opravdové SCSI disky. Jěště k tomu je rozdělovací klíč pouze podle toho, kdo dřív, což je dost nepraktické a může to vést k fatálním omylům (Například chci naformátovat flashdisk, co se jmenuje sda1, a on to ve skutečnosti bude můj nový SATA disk :-( )

Přitom udev nabízí mnoho úrovní rozlišování názvů, například podle sběrnice, nebo třeba podle konkrétního ID zařízení. O tom chci pravě mluvit. Připojím tedy zařízení, třeba svůj Mp3 přehrávač. Systém mu přidělí jméno sda. Pomocí programu udevinfo zjistím, podle čeho by se dal přehrávač najít:

# udevinfo -q env -n /dev/sda
ID_VENDOR=iriver
ID_MODEL=MassStorage_Disc
ID_REVISION=0001
ID_SERIAL=iriver_MassStorage_Disc
ID_TYPE=disk
ID_BUS=usb
ID_PATH=pci-0000:00:1d.0-usb-0:2:1.0-scsi-0:0:0:0

Je vidět, přehrávač se dá zjistit třeba pomocí ID_VENDOR. Takže do /etc/udev/rules.d/01-local.rules napíšu

BUS=="usb", KERNEL=="sd*", ENV{ID_VENDOR}=="iriver", NAME="iriver%n"
a čekám, že po novém připojení už se bude jmenovat /dev/iriver. Není tomu tak. Proč? Ono totiž ty proměnné prostředí, podle kterých se dá zjistit, co je to za zařízení, se načítaji jiným příkazem až v souboru /etc/udev/rules.d/50-udev.rules, takže v době, kdy se vyhodnocuje výše uvedené pravidlo ještě není prostředí nastaveno. Je potřeba teda před daný řádek s pravidlem okopírovat pravidlo pro načtení proměnných prostření z uvedeného souboru. Celý soubor /etc/udev/rules.d/01-local.rules musí tedy vypadat takto:

BUS=="usb", KERNEL=="sd*", ENV{ID_SERIAL}=="", IMPORT="usb_id -x"
BUS=="usb", KERNEL=="sd*[0-9]", IMPORT{parent}=="ID_*"
BUS=="usb", KERNEL=="sd*", ENV{ID_VENDOR}=="iriver", NAME="iriver%n"
EDIT> Zjistil jsem, že uvedená pravidla se načítají také v souboru 01-early.rules, takže stačí svůj lokální soubor s pravidly pouze správně pojmenovat 10-local.rules a funguje to taky.
[ zobrazit záznam ] ( 3239 zobrazení ) trvalý odkaz ( 3 / 9350 )
Jak na české manuálové stránky 

Nastavit si v Linuxu české prostředí není problém. Já osobně jsem si zvykl na kódování češtiny ISO-8859-2, protože jde o kódování s pevnou délkou znaku (narozdíl od UTF-8 - s tím má bash dodnes problémy) a zároveň bez nějaké nadbytečnosti. Navíc všechny znaky, které jsem kdy potřeboval napsat, znaková sada ISO latin 2 (to je ta samá, jen jiný název) obsahuje.

Pro zapnutí české podpory obvykle stačí nastavit proměnnou prostředí LANG na cs_CZ. Aby byly české znaky čitelné na textové konzoli, je potřeba ještě zavést příslušný font:

setfont lat2-16

Teď už všechno píše správně česky, až na manuálové stránky. Už ani nevím, kolik hodin mě stálo, než jsem přišel na to, že stačí v souboru /etc/man.conf opravit řádek

NROFF           /usr/bin/nroff -Tascii -c -mandoc
na řádek
NROFF           /usr/bin/nroff -Tlatin1 -c -mandoc
Pozor, opravdu tam je latin1.
[ zobrazit záznam ] ( 1201 zobrazení ) trvalý odkaz ( 3 / 9236 )
Je ze mne hvězda :-) 

V archivu Audiovizuálního centra Silicon Hill se objevila jedna z mých přednášek v rámci projektu SUT.

Veselé sledování :-)
[ zobrazit záznam ] ( 1036 zobrazení ) trvalý odkaz související odkaz ( 3 / 9363 )
Komentáře už snad fungují 

Tímto oznamuji, že na nesčetná přání dvou čtenářů tohoto blogu jsem k němu zavedl modul, umožňující komentovat obsah mých příspěvků. Byl to trochu zápas na život a na smrt mezi mnou a MySQL, ale nakonec jsem vyhrál a zjistil, že MySQL má taky pěknou dokumentaci a vlastně na tom nic není :-). Tak jenom doufám, že to bude i fungovat.

V souvislosti se spuštěním komentáře se změnilo také umístění tohoto blogu. Snad už definitivně.
[ zobrazit záznam ] ( 873 zobrazení ) trvalý odkaz ( 3 / 15091 )

<<První <Zpět | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 17 | 18 | 19 | 20 | 21 | Další> Poslední>>