Ext2 jako univerzální souborový systém 

Každý, kdo začíná s linuxem, řeší problém, jak uskladnit na disku data tak, aby se k nim dostal jak z linuxu, tak z Windows. Pro začátek doporučuji používat oddíl typu FAT32, který požadavky interoperability splňuje výborně - pokud se správně nastaví proměnné iocharset (iso8859-2) a codepage (852), dokonce jsou čitelné i české názvy souborů pod oběma systémy. S rozmachem DVD se však čím dál více negativně projevuje snad největší neduh FAT32 - neschopnost uložit soubor větší, než 4 GB.

Používání NTFS nelze v žádném případě doporučit - přestože v oficálním jádru linuxu je ovladač, který umí bezproblémově číst NTFS oddíly a dokonce i bez nebezpečí přepisovat již vytvořené soubory, vytváření nových souborů je možně pouze s ovladačem z třetí strany, který není vždy 100% úspěšný.

Proto se jako výhodné naopak jeví přejít na souborový systém ext2 a donutit Windows, aby s ním začaly pracovat. To se mi nejlépe povedlo s programem ext2fsd. Ten, narozdíl od jiných, umí i transparentně měnit kódování národních znaků do jedné znakové sady. Stačí pouze v registrovém klíči HKEY_LOCAL_MACHINE\SYSTEM\CurrentControlSet\Services\Ext2Fsd\Parameters nastavit "CodePage"="iso8859-2". A jak bývá u Windows zvykem, všechno začne řádně fungovat až po restartu :-).

Ještě poznámka na závěr: Ve verzi 0.25 je chyba, která způsobuje, že převod kódování nefunguje, proto doporučuji buď verzi 0.25a, nebo 0.24.


[ zobrazit záznam ] ( 1182 zobrazení ) trvalý odkaz související odkaz ( 3 / 42850 )
Pozor na Vima 

Editor Vim je občas tak chytrý, až to není hezké. Například jednou z jeho vlastností je, že když s ním edituju text kódovaný v UTF-8, on to pozná a automaticky převádí do mé znakové sady a po uložení zase zpátky do UTF-8. Díky tomu jsem svůj blog rozcházel déle, než by bylo nutné :-(
[ zobrazit záznam ] ( 1683 zobrazení ) trvalý odkaz ( 3 / 43053 )
Shaping v češtině 

Na této stránce je velice pěkné HOWTO, jak vyrobit shaping a policing, tedy plánované omezování provozu na síťových rozhraních. Snad mi to konečně pomůže pochopit, jak se to dělá...
[ zobrazit záznam ] ( 723 zobrazení ) trvalý odkaz související odkaz ( 3 / 43100 )
User-friendly mountování v linuxu 

Docela nepříjemnou vlastností na linuxu je, že běžný uživatel standardně nemá právo připojit si disk k počítači, a tak kopírovat data. U běžných periférií, jako je disketová mechanika, nebo (DV|C)D-ROM se to ještě jakž takž dá vyřešit volbou user v souboru /etc/fstab, případně lépe volbou owner použitou ve spolupráci s pam_console. První varianta má docela nevýhodu v tom, že obsah připojeného média je vždy čitelný (občas dokonce i zapisovatelný) pro všechny uživatele počítače. Druhý případ toto (snad) částečně řeší.

Nicméně s USB flash-disky je potíž. Jednak je každý jinak naformátován - jeden má souborový systém na sda, jiný na sda1, najdou se i speciální exempláře, co na nich je víc oddílů. Navic není moc dobře zaručeno, že flashdisk bude mít název speciálního souboru sda. Pokud bude připojen jako druhý, bude to sdb, pak sdc...

Řešení problému je až překvapivě jednoduché. Existuje program, který se jmenuje pmount - policy mount a pracuje jako wrapper pro klasický mount. Aby ho mohl spouštět běžný uživatel, má nastaven suid bit. Spouští se standardně s jedním parametrem, kterým je název speciálního souboru, který chceme připojit. Tím se vytvoří ve speciálním adresáři /media adresář odpovídající názvu zařízení a do něj se soborový systém připojí. K tomu dojde ale pouze za podmínek:
  • Zařízení je v adresáři /dev
  • Zařízení není vypsáno v souboru /etc/fstab - pokud je, pmount provede klasický mount - je tedy transparentní.
  • Zařízení není připojeno, nebo uzamčeno
  • Zařízení je typu removable - to se zjistí v /sys/block/zařízení/removable, nebo zařízení je explicitně povoleno v souboru pmount.allow.
Navíc v parametrech připojení program specifikuje jméno uživatele, takže u soborových systémů, které nepodporují práva by měla být připojená data čitelná pouze uživateli, který je připojil.

Pro běžného uživatele se pmount hlavně hodí ve spojení s KDE, dbus a hal, kde umožnuje připojovat a odpojovat (nejen) flashdisky stejně pohodlně jako v M$ Windows.
[ zobrazit záznam ] ( 1741 zobrazení ) trvalý odkaz související odkaz ( 3 / 48270 )
Vypínání monitoru v textové konzoli 

Štve mě, že ve standardním nastavení textové konzole je, že se po určité době setmí (to se ve skutečnosti děje tak, že se nastaví barva písma na černou - když je pod tím nějaký nečerný splash, tak je pořád vidět), ale nevypne monitor. Koho jsem se ptal, nevěděl jak to zařídit. A volba v kernelu Console blanking using APM taky nepomáhala. Až nakonec jsem někde vygooglil, že se to dá lehce nastavit příkazem setterm:
$ setterm -powersave powerdown < /dev/tty0 > /dev/tty0
Tak jsem tenhle řádek přidal do initskriptu, který mi pomocí setleds zapíná Numlock, aby se tak nastavily všechny konzole. A funguje to !
[ zobrazit záznam ] ( 1904 zobrazení ) trvalý odkaz ( 3 / 50370 )

<<První <Zpět | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 17 | 18 | 19 | 20 | 21 | Další> Poslední>>