Zdeněk Svěrák nezklamal 

Kdysi jsem býval kinofilem. Pamatuji si, jak jsem byl schopen během jednoho víkendu navštívit tři filmová představení. Jak má mánie přišla, tak zas odešla. Ne, tedy že by mě chodit do kina přestalo bavit, ale ty filmy, co se do kin posledních cca. 20 měsíců objevují povětšinou nestojí za nic.

Dnes jsem udělal výjimku a navštívil Vratné Lahve. A nelituji. Zdeňka Svěráka mám moc rád. Dokáže napsat komedii, kterou jen tak někdy proloží tématem, které stojí za zamyšlení. Odcházel jsem z kina se zvláštním pocitem radosti a smutku zároveň. Najednou jsem si uvědomil, jak směšně jsou mé současné obavy o svou budoucnost v mých nedožitých 22 letech. Jsem smutný, že jde nejspíš o poslední film autorské dvojice Svěrák a Svěrák. Zároveň jsem šťastný že se takhle povedl.

A co mě na filmu zaujalo? No hlavně jsem si všimnul jedné záměny tramvají :-D V pozadí jednoho záběru přijíždí T3 s jasně čitelným evidenčním číslem 68XX, následující sekundu je kompozice obrazu totožná, jen v pozadí stojí T3SUCS s evidenčním číslem 71XX. No vím, že už to asi přeháním :D Dál je opět k vidění několik hravých detailů kameramana Vladimíra Smutného, podobně jako např. v Koljovi záběr na zlaté šupinky či cvakací prospisovačku.

Ach jo, tak hluboko jsem klesnul. Snad budou příští příspěvky zase pro změnu o něčem. No a za odměnu, že jste dočetli až sem, poradím, že na oficiální stránce filmu je možno získat několik stop z originálního soundtracku v ucházející kvalitě - 44,1kHz 128kbps MP3. Stačí k tomu Wireshark a wget :-)

Komentáře

Pro tento záznam nejsou komentáře povoleny.